YNFRASTRUKTŮRA - předmluva

V úterý  22. ledna 2013 proběhl první večer projednávání rodícího se dokumentu "Integrovaná strategie rozvoje území - ISRÚ" pořádaný Místní Akční Skupinou (MAS) Jemnicko. Tam naše město vstoupilo v minulém volebním období. Sice to není zaneseno nikde na oficiálních internetových stránkách města, ale to je vcelku podružný fakt. Samozřejmě však má velkou výpovědní hodnotu a vysvětluje nepřímo, jak se představitelé města k členství v této nejnižší struktuře umožňující "sáhnout si" na evropské peníze staví. Více důležitou skutečností je zejména to, že s pomocí zdrojů MAS Jemnicko vznikla například velká část naší čtyřdráhové kuželny (konkrétní příspěvek 1,8 Mio Kč). Tento hmatatelný a významný příspěvek do infrastruktury města, které má hlavní potenciál v turistickém a cestovním ruchu, není osamocený. I klubovna místního spolku Inspirace je zbudována díky příspěvku z MAS Jemnicko.

Na základě ISRÚ budou rozdělovány v období 2014 až 2020 značné finanční a jiné prostředky na rozvoj regionu. Proto ostatně tyto řádky píšu: na radnici leží vytištěné dotazníky a na webu masjemnicko.cz je ke stažení anketa s obsažným dotazníkem. Termín uzávěrky je 20. února 2013 a tak doporučuji k pozornosti. Kdo vládne názorem a písmem, nechť věnuje zlomek času.

K průběhu podvečerní debaty na radnici jen okrajově: 4 občané + 1 zastupitel + starosta + místostarosta + tajemník. Nebyl to zrovna široký vzorek občanů. Obsahově však byly dvě hodiny naplněny - dle mého - velmi podnětnými poznámkami. Stoprocentně přítomnému vedení tří lidí ze struktury MAS hodně o našem městě pověděly.

Absence živého strategického plánu a z něho vyplývajícího pořadí priorit úkolů k postupnému řešení má výslednici ve skákání blešími skoky od jedné nedotažené věci ke druhé - té snadnější. Dokládám to například umrtvením projektu a revitalizaci sídliště Sv. Čecha spojené s jeho dopravním napojením a zvýšením kapacity odstavných parkovacích míst. Teď se řeší "Vilovka" osazováním diskutabilního lesíku dopravních značek.  Když byly naše děti malé (dnes již dospělé dcery Tonka a Pepína), jezdili jsme s oblibou na houpačku do Dačic vláčkem. V našem městě fungující houpačka tehdá nebyla. Jak se nám mohlo podařit nevybudovat za těch uběhlých 20 let ani jedno moderní a bezpečné dětské hřiště je mi záhadou. Metodou bleších skoků v košili, která je bližší plášti, meteme YNFRASTRUKTŮRU patřící k základním vybavenostem dneška pod koberec času.

Nakousl jsem velký krajíc. Graficky je rozvoj našeho města zachycen v důležitém strategického dokumentu - Územního plánu. Tak někdy příště

 

 

 


zpět nahoru