BUTZOVÉ z Rolsperka

BUTZOVÉ z Rolsperka

Gerhard Jindřich BUTZ z Rolsperka byl rytířem a císařským poštmistrem. Narodil se roku 1635, zemřel 15. 3. 1710 ve Slavonicích.

Jeho předkové pocházeli z Vestfálska. První zprávy o něm jsou z roku 1662, kdy vstoupil jako bývalý kyrysník papežské gardy do císařských služeb a roku 1664 se vyznamenal v bitvě proti Turkům u Svatého Gottharda. Za to mu byla propůjčena roku 1680 pošta ve Slavonicích. Ta se v této době i později nacházela na náměstí na místě domu, kde je dnes fara. Roku 1682 v době zvýšeného tureckého nebezpečí, kdy se i měšťané ozbrojili a cvičili ve zbrani, byl zvolen pro své vojenské zkušenosti vojenským hejtmanem města Slavonice.

Dne 23. 8. 1694 jej císař Leopold I. povýšil do rytířského stavu s přídomkem z Rolsperka a zároveň mu udělil inkolát v českých zemích. Téhož roku také zakoupil statek Kostelní Vydří s Brandlínem za 35 000 zl. a roku 1709 ještě statek Borovnou za 21 000 zl. Spolu se svojí manželkou Marií Helenou roz. Hildebrandovou z Rojníku zbudoval roku 1708 kapli sv. Antonína ve slavonickém farním kostele, kterou určil za své pohřební místo. Roku 1709 také postavil na návrh generála karmelitánů hraběte Felixe Karla Slavaty kapli nad Kostelním Vydřím, která se stala základem pozdějšího mariánského poutního místa.

Za jeho úředního působení byla zřízena poštovní mezistanice v Písečném. Protože byl bezdětný, odkázal všechen svůj majetek synovci Matyáši Jindřichovi, kterého adoptoval. Pohřben byl podle svého přání v kapli sv. Antonína ve slavonickém kostele.

Matyáš Jindřich BUTZ z Rolsperka, svobodný pán a císařský poštmistr se narodil roku 1673, zemřel 20. 8. 1748 v Kostelním Vydří.

Synovec a adoptivní syn Gerharda Jindřicha Butze z Rolsperka, po kterém zdědil statky Kostelní Vydří a Borovnou. Sám pak přikoupil za 16 000 zl. ještě r. 1713 statek Maříž, kde nechal roku 1717 přestavět zámek. Po svém strýci také převzal úřad poštmistra ve Slavonicích. Jako bohatý obyvatel města věnoval farnímu kostelu roku 1718 varhany. Roku 1721 prodal statek Borovnou za 24 500 zl. majiteli Telče hraběti Františku Antonínu Lichtenštejnovi-Kastelkornovi a ten statek připojil ke svému telčskému panství.

Roku 1734 byl povýšen císařem Karlem VI. do stavu svobodných pánů v Uhrách a obdržel též uherský indigenát. Trvalou slávu si získal stavbou poutního mariánského kostela v Kostelním Vydří.

Jako vážená osoba často rozsuzoval ve Slavonicích spory, např. roku 1740 mezi městskou radou a měšťany. Od roku 1740 až do své smrti byl pověřen administrací zadluženého telčského panství, k čemuž složil kauci 10 500 zl. Pohřben byl v kapli sv. Antonína ve slavonickém farním kostele.

 ----------------------------------

Bohumír Smutný

Kdo byl kdo na jihozápadní Moravě, Dačicko, Jemnicko, Slavonicko, Telčsko, Vydalo Městské muzeum Dačice v roce 2000. Str. 22.

 

 


zpět nahoru