J. M. Butz z Rolsbergu, potomek významné slavonické rodiny, dvousté výročí úmrtí

Před 200 lety - 22. září 1803 zemřel v Olomouci

Jan Matěj Butz z Rolsbergu

potomek významné slavonické rodiny, důležitá osobnost mezi moravskými duchovními v 18. století, dlouholetý mecenáš mariánského poutního místa v Kostelním Vydří.

Jan Matěj Butz se narodil roku 1712 ve Slavonicích: jeho otec tu byl z milosti císařské poštmistrem a svými organizačními schopnostmi zasahoval i do veřejných záležitostí města. Jeho děd byl podporovatelem slavonického kostela a náboženského života ve Slavonicích. Jan Matěj Butz a jeho bratr Josef Ignác se stali katolickými kněžími, působili na různých místech na Moravě a ve Slezsku a dosáhli kanovnické hodnosti v Brně a později v Olomouci. Vystřídali se ve správě významné olomoucké farnosti u kostela sv. Mořice.

Jan Matěj Butz stanul dokonce v roce 1776 po smrti biskupa Hamiltona v čele olomoucké diecéze jako generální vikář. Řídil prozatímně duchovní správu celé Moravy, než došlo k připravovanému založení nové diecéze v Brně a k jmenování prvního olomouckého arcibiskupa. Během jeho ročního působení ve funkci generálního vikáře vypukly na Valašsku protikatolické nepokoje, které nakonec nepřímo vedly k vydání tolerančního patentu v roce 1781, jímž byla v rakouské monarchii povolena svoboda vyznání také evangelíkům. Jan Matěj Butz si v celé ožehavé záležitosti počínal prozíravě a smířlivě.

Jan Matěj Butz byl také úzce spjat s prostředím olomoucké kapituly. Jejím členem byl plných padesát let. V roce 1780 byl zvolen dokonce proboštem kapituly.

Jan Matěj Butz byl osobností, která nejvýznamněji podporovala rozvoj poutního místa v Kostelním Vydří. Kromě finančních příspěvků na stavbu budov, jsou jeho darem důležité součásti interiéru kostela: kamenný oltář a svatostánek. Přispěl na výzdobu kazatelny a křtitelnice. Faře ve Vydří odkázal svou rozsáhlou knihovnu. Podporoval církevní hudbu a hudební vzdělávání na tomto místě. Poutní areál v Kostelním Vydří určil ve své závěti také za místo svého posmrtného odpočinku.

Osobnost Jana Matěje Rolsberga si připomeneme v rámci programu "Dačické barokní dny" v sobotu 23. srpna 2003 na poutním místě Panny Marie Karmelské v Kostelním Vydří.

Polední a odpolední program:

12,00 hod. mše svatá obětovaná za zemřelého Jana Matěje Rolsberga (P. Vojtěch Kodet, O.Carm.)

13,30 hod. přednáška o architektuře poutního místa v Kostelním Vydří (ing. Jiří Bláha, Telč)

14,30 hod. přednáška o odkazu osobnosti Jana Matěje Rolsberga (P. Gorazd Cetkovský, O.Carm.)

Přednášky budou uvedeny krátkými dialogy herců dačického divadelního souboru Tyl.

Večerní program:

19,30 hod. koncert "České baroko" v poutním kostele (Societas incognitorum, Brno)

20,30 hod. průvod ke hrobu Jana Matěje Rolsberga

Mimoto bude v ambitu poutního místa instalována výstava čtrnácti nástěnných panelů dokumentujících slovem i obrazem životní příběh Jana Matěje Rolsberga a širší historické pozadí tehdejší doby.

Srdečně zveme všechny příznivce Kostelního Vydří, přátele barokního umění, zájemce o historii a milovníky zdejšího kraje a jeho tradic.

Pořadatelé Dačických barokních dní a bratři karmelitáni

 


zpět nahoru