Procházka Horním náměstím

Zveme vás na další procházku. Do města vstoupíme tentokrát Jemnickou bránou.

Jemnická bránaBrána byla původně gotická, výrazně přestavěná koncem první poloviny 16. století, dvoupatrová hranolová stavba, renesanční atika s cimbuřím a věžičkami byla snesena v 19. století. Průčelí je pokryto sgrafity s psaníčky a jednoduchým ornamentem římsy. Průjezd v přízemí je zaklenut valenou klenbou, na straně z města je polokruhový oblouk s erbem Václava Österreichera s datací 1552, zevně se nalézá hrotitý oblouk s drážkou pro hřeben.

Od Jemnické brány se nám otevře pohled na kouzelné Horní náměstí, rekonstruované v roce 2002. Jedinečnou galerii renesančních fasád uzavírá kašna se sv. Floriánem a pohled na věž farního kostela.

Na levé straně náměstí je k obdivování několik fasád. Nejblíže k bráně je dům čp. 538 - bývalý pivovar ze druhé poloviny 16. století. Pivovar byl výrazně přestavěn v 19. století, kdy byla snesena atika a osazena mansardová střecha. Jednopatrová šířková fasáda je šestiosá, s obdélnými okny a středním portálem s reliéfem pětilisté růže na středním klenáku. Fasáda je pokryta sgrafity, členěnými do pásů: v patře výjevy z knihy Genesis: Potopa s archou Noemovou, Opilý Noe, Stavba Babylonské věže, Abraham a Melchisedech, Obět' Abrahámova, Sára vyhání Hagar, Andělé u Abraháma, Lot a jeho dcery, Anděl utěšuje Hagar a Ismaela na poušti, Obětování Izáka, Rebeka u studny, Abrahámův pohřeb, Ezau prodává Jákobovi prvorozenství, Izák žehná Jákobovi, Jákobův žebřík, Jákob a Ráchel, Jákob třídí Lábanova stáda, Lábanova zášt', Jákobův zápas s andělem, Jákobovo smíření s Ezauem, Simeon a Lévi mstí pohanu své sestry Diny (dle předloh Tobiase Stimmera z roku 1576 a Virgila Solise z roku 1566). V partii přízemí jsou Geniové a fragmenty dvou výjevů se Samsonem.

Čp. 537

Vedlejší renesanční dům čp. 537 je jednopatrový, z 2. poloviny 16. století. Po částečném zřícení byl půdorys rekonstruován v 60. letech. Z původní stavby se zachovalo pouze průčelí s kamennými šambrámami oken a vstupu a s vysokou atikou, která byla při rekonstrukci doplněna o tři stupňovité štíty. Fasáda je pokryta sgrafity s výjevy z Knih proroků (čtyři Velcí a dvanáct Malých proroků) a scéna král David jako Protok nad knihou. Každá scéna je doplněna německy psaným vysvětujícím textem, dle předloh Tobiase Stimmera a Josta Ammana. každá scéna je zasazena do reálně pojatého prostoru.

Dům čp. 536 je renesanční dům asi ze druhé poloviny 16. století, půdorys za fasádou rekonstruován. Jednopatrový dům s atikovou fasádou, portál vstupu polokruhově zakončen, obdélná okna v profilovaných ostěních. Průčelí je v základě trojosé, pokryté sgrafity ve čtyřech pásech s medailony v rollwerkových rámech, v nichž jsou zachyceny fiktivní portréty v podobě byst, vycházející z ilustrací knihy Bildniss Römischer Keyser, Könige, Fürsten und Herren, vydané v r. 1596 v Drážďanech. V pásech zachyceni: králové z rodu Habsburků, Frederik Dánský, Zikmund II. Polský, saští kurfiřti a vévodové, němečtí velmoži, arcibiskupové, protestanští duchovní, Mikuláš Zrinský, ruský velkokníže Vasil III., turecký sultán Solman I. Veliký. Průčelí je zakončeno prolamovanou atikou (rekonstrukce).

Na druhé straně náměstí stojí za návštěvu dům čp. 517 - U Giordanů. Na místě dvou středověkých parcel byl kolem poloviny 16. století postaven rozsáhlý jednopatrový renesanční dům. Průčelí je trojosé, v přízemí s hrotitým portálem, zakončené dvěma plastickými složenými obloučkovými štíty, členěnými systémem pilastrů a říms se Čp. 517slepými arkádami a obloučky. Okna v patře mají profilovaná ostění. Sgrafita z r. 1559 v pásech s náměty planetárních božstev a královských portrétů dle Virgila Solise a dva biblické výjevy v iluzivních arkádách mezi okny. Uvnitř je v přízemí prostorná síň, dnes je v ní trvalá expozice starého zemědělského nářadí. Nad ní v patře je velký sál, kdysi užívaný jako protestantská modlitebna s trámovým profilovaným záklopovým stropem a zadní stěnou z obdobného pbložení z fošen. Zbylé stěny jsou pokryty nástěnnými malbami, rozvrženými do pásů: v dolním jsou malované iluzivní arkády, v horním je cyklus Apokalypsy ze Zjevení sv. Jana, členěný do polí. Každé pole má iluzivní průhledy do krajiny se stylizovanou architekturou a poněkud zlidovělé figury často vyjadřují silné protikatolické cítění autora i objednavatele - předlohou byla Feyrabendova kniha Biblische Figuren, vydaná roku 1560. V okně vidíme iniciály LL a letopočet 1568.

Dům čp. 518 - Fárův dům - dnes spojení dvou domů: pravý je renesanční řadový dům s hladkým trojosým jednopatrovým průčelím se sgrafitovými psaníčky (přízemí Fárův důmnovodobě upraveno), nad ním dvoupatrový štít, členěný římsami, pilastry a volutami, se sgrafitovými ornamenty. Levá část je tvořena domem v základě pozdně gotickým, postaveným před r. 1550, trojosé průčelí má v přízemí segmentový portál průjezdu a v patře ve středu vyložený hranolový arkýř na krakorcích, kde je nad oknem a kamenným ostěním páska se znakem snad mydlářského nebo jirchářského cechu a datace 1547, pod arkýřem erb s datací 1548 a iniciálami WS. Čtyřpatrový štít je členěn římsami a pilastry se slepými arkádami a volutami. Okna v patře i ve štítě mají kamenná ostění. Fasáda je pokryta sgrafity: iluzivní okrajová bosáž, zlomky nápisů a iluzivní architektury, v patře a na štítu starozákonní výjevy: Bůh - Stvořitel, Stvoření Adama, Stvoření Evy, Vyhnání z Ráje, Kain a Ábel, Holubice po potopě, Oběť Abrahámova, Noe děkuje za záchranu, Anděl vyvádí Lota ze Sodomy, Josef a Putifarova žena, Návrat Tobiáše a polofigury snad biblické a Lukrécie. V interiérech pozdně gotické články a malby v průjezdu.

Dům byl na sklonku 20. století kompletně zadaptován. Autor projektu arch. Koucký získal za návrhy architektonického řešení domu řadu ocenění. Jednou za rok se díky majitelce domu - historičce umění Anně Fárové - koná v mázhausu domu jahodový koncert. V roce 2002 to byl nezapomenutelný Shullhoff Quartet, o rok později kytarista Štěpán Rak. Od roku 2003 je v přízemí Fárova domu zřízena GALERIE UBU. Byla přístupná během sezóny od pátku do neděle a ukazovala část díla Libora Fáry a to jeho knižní grafiku.

Čp. 520Dům čp. 520 - renesanční dům z doby po polovině 16. století, jednopatrový atikový, trojosé patro vyloženo na krakorcích, segmentově podklenuto. Atika je dvouosá, s plastickou korunní římsou. Dům má původní dispozici v přízemí s mázhausem s hřebínkovými klenbami, v patře schodišťová síň o dvou polích sklípkové klenby. Průčelí od úrovně krakorců pokryto sgrafity s dekorativními rámci a figurálními výplněmi: mytologická témata (Ikarův pád, sebevražda Ajaxe, Aeneas s Anchisem) dle Ovidiových Metamorfóz Virgila Solise, biblické scény a podobizny rakouských arcivévodů, dole fragment nápisu a datace 1585 (?)

Dům čp. 522 - Besídka - renesanční z doby před polovinou 16. století, jednopatrový s obloučkovým štítem, patro vyložené na krakorcích, přízemí novodobě upravené. Fasáda je pokryta sgrafity s figurální tématikou: Samsonova historie, Kaina a Ábel, starozákonní figury, Deset stupňů lidského života od 10 do 100 let, iluzivní architektonická perspektiva, soukenický znak, iniciály PP a datace 1547. V průjezdu se nacházejí hřebínkové klenby a malovaný znak Zachariáše z Hradce a Kateřiny z Valdštejna a kartuše s verši, v patře schodišťová síň s dřevěným stropem a přední síň s rokokovou štukovou a malovanou dekorací. Zadní křídlo se sgrafity a obloučkovým štítem.

Čp. 528

Dům čp. 528 - renesanční dům snad na starších základech s jednoduchým dvouosým průčelím v patře se zlidovělým sgrafitem. Patro vyloženo na krakorcích, po stranách průčelí iluzivní kandelábry, dole čtyři pole s námětem zápasu a krmení dobytka (?), pod krakorci bysty světic, v patře iluzivní architektura rámuje okna, fragmenty nápisů.

Kolem radnice (čp. 525) a bývalého panského domu (čp. 473) se dostaneme k dominantě města - farnímu kostelu. Dům čp. 473 - na místě Panského domu byla roku 1898 postavena škola, do náměstí otevřená podloubím o sedmi osách a s dvoulodním průchodem ke kostelu, klenutým křížovými klenbami, částečně s využitím starších článků. Panský dům vznikl asi ve druhé polovině 15. stol. pro pány z Hradce na místě městiště staršího hrádku (uváděného už ve 14. stol.) a domu oltářníka Kryštofa, při ohradní zdi kolem hřbitova u kostela, při vstupu v místě věže. Byl přestavován někdy kolem poloviny 16. stol., kdy asi Leopold Esterreicher zaklenul průchod ke kostelu sklípkovými klenbami, nyní nahražený rovněž budovou školy.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je trojlodní bazilika s presbytářem o dvou Mařížská Madonapolích křížové klenby a pětibokém závěru. Původní zaklenutí presbytáře z doby založení asi koncem první poloviny 14. století má žebra hruškovitého profilu se svorníky, žebra vybíhají z oblých přípor, původně sbíhajících až k zemi, dnes osekaných po úroveň podokenní římsy. V jižní stěně presbytáře trojdílné mělké sedile, presbytář oddělen od lodi mohutným triumfálním obloukem. Asi krátce po polovině 14. století byly vystavěny i boční lodi, včetně jižní kaple Panny Marie (na svorníku erb Bílkovských z Bílkova), kde se zachovaly nástěnné malby z této etapy s obrazy nástrojů Kristova umučení a čtyři postavy světců v arkádách.

Hlavní lod' kostela zůstala zřejmě jen zakrytá trámovým stropem, ale západní průčelí kostela ještě před koncem 14. století získalo velký štít, členěný panelováním, jehož předlohou byly obdobné štíty jindřichohradeckých kostelů. Někdy po polovině 15. století vznikla druhá vrstva nástěnných maleb v jižní kapli, s novozákonními scénami (fragmenty Zvěstování, Nesení kříže, Zmrtvýchvstání) a rozvilinová dekorace klenby. Koncem 15. století byla zaklenuta i střední lod' kostela. Nástěnná malba při triumfálním oblouku "Caritas" asi ze druhé poloviny 16. století. Ve druhé polovině 17. století byla vložena kruchta.

Počátkem 18. století přistavěny barokní kaple sv. Antonína a Panny Marie Bolestné po stranách trojlodí. Původní okna presbytáře (roku 1500 provedl mistr Štěpán) zbavena kružeb počátkem 19. století, úpravy z počátku 20. století a novodobé.

Na hlavním oltáři je socha Ukřižovaného Krista z roku 1512, na konzolách v presbytáři a hlavní lodi čtrnáct barokních plastik apoštolů a evangelistů, při triumfálním oblouku socha Madony s dítětem (původně z Maříže) z 15. století, zevně při vstupu do kostela zasazen při zdi náhrobník pastora Jakuba Peregrina z roku 1578.

Městská věž

Zvonice a hláska, založená roku 1503 na místě původní sakristie kostela, stavbu vedl stavitel Michl pod vedením slavonických měšťanů Hanse a Jiřího Pekcha, financováno větším dílem cechem soukeníků - do stavby zasazena deska se znakem cechu a nápisem o dokončení stavby v předvečer sv. Vavřince roku 1549. Základnu věže tvoří čtverec, v přízemí je sakristie. Vstup je spirálovým představeným schodištěm při západní zdi. Věž členěna do šesti podlaží, oddělených jednoduchými kordonovými římsami, nad pátým patrem je na krakorcích vysazený ochoz s nárožními zaoblenými "věžicemi" s klíčovými a obdélnými střílnami.Sv.Florian a městská věž Vlastní ochoz má úseky pěti polí stlačených arkád, nesených balustrovými sloupky. Pod ochozem v pátém patře zavěšeny zvony - mezi nimi renesanční zvon z roku 1612, ulitý zvonařem Baltazarem
Hoffmannem v Praze Na Slovanech nákladem Kašpara st. Belvice z Nostvic, převezen z kaple v Koštálkově (původně v Kutné Hoře?). V šestém patře se nachází obydlí hlásného, nad ním krov barokní helmice, vzniklé po požáru roku 1750. Zdivo z kamenných kvádrů bylo původně omítané se sgrafitovými poli.

Kašna se sochou sv. Floriána je vodní nádrž žulová na půdorysu čtverce s okosenými rohy s letopočtem 1783, uprostřed je druhotně použitý osmiboký pozdně gotický pilířek s barokní sochou světce - ochránce proti požárům, svatého Floriána, asi z doby po polovině 18. století.


zpět nahoru