Jak jsem se chtěla zbavit žlutých svařovaných trubek, aneb jak na tu YNFRASTRUKTŮRU

LENKA LYALIKOFF napsal(a) 16.05.2013 01:39:
Nevím, jestli je to v malém městě také tak viditelné, ale na vesnici se rodí děti v jakýchsi populačních vlnách, takže jsem si jednoho dne uvědomila, že se po obci místo puberťáků čím dál tím více courají matky s kočárky. Říkala jsem těm okružním jízdám bloumání odnikud nikam. Do přírody se totiž na vsi nechodí, té mají jaksi všichni za celý den dost. První YNFRASTRUKTŮRA proběhla v mém mozku a ten ke mně promluvil takto: „Takže milá Lenko, překopej Dětský den, jelikož aktivních robátek bude možná tak pět a vymysli to tak, aby z toho měli bžundu i ti, co na pravé či levé straně drndají kočárkem.“ YNFRASTRUKTŮRA se mi asi usadila v šedé kůře mozkové, protože mě napadlo, že by jsem mohla maminám procházku po vesnici zpestřit. Naštěstí tenkrát seděl na obci pan Ing. Martin Hanek – v pravém slova smyslu noblesa mezi starosty. „Dej to na papír, já mrknu na dotace a budeme to zkoušet, jelikož je mi jasné, že těm mámám asi nenavrhneš jen houpacího koníka,“ a jak řekl, tak jsem udělala. První projekt nesl název „Veselá procházka“ a v podstatě jsem navrhla po obci na bedlivě vypozorovaných stanovištích vždy po jednom herním prvku, lavičku a koš. Žádný zázrak, ale někde se začít musí. První trefa někam mimo terč byla finanční injekce krajská. V Brně očividně bylo výběrové komisi jedno, že nemáme hřiště, že nemáme tělocvičnu, že nemáme nic, něž jen tu odpornou svařovanou totalitní průlezku. A tak starosta od slova starati se odvozený se pustil za obecní almužnu do hřiště. „Tuhle jsem se ti na to prázdné hřiště koukal a zrovna vyhlásilo ministerstvo zase nějaké dotace, pošlu ti to mailem. Udělej první nástřel, za měsíc je zasedání, takže termín odevzdání bychom stihli.“ Druhou spolupráci jsme pojali pragmaticky a bez vzletných názvů. Chtěli jsme mít něco pro mrňata, něco pro školáky a něco pro výrostky. Ani na ministerstvu se neptali: „A co děti, mají si kde hrát?“ Třetí YNFRASTRUKTŮRA, jelikož nám mezi tím kojenci už běhali po travnaté ploše prázdného hřiště, a já se propracovala do stádia neplaceného projektového manažéra, takže kdyby jste mě o půl noci vzbudili, odříkala bych vám všechny termíny vyhlášených dotací od nadací, krajů, ministerstev až po ty skutečně namakané evropské, jsem „našemu Martinovi“, jak tam tak v kanceláři seděl u počítače, ťukla na MAS Jemnicko. Moc se mu do toho nechtělo, jelikož s MASkou neměl žádné zkušenosti. Nakonec se na mě podíval a starostlivě se optal: „Kam to napasujeme?“ Projektem „Víc než jen dvůr a zahrada“ jsme chtěli sdělit, že zrenovujeme dvůr a zahradu mateřské školy a otevřeme tento hluchý prostor v odpoledních hodinách i ve svátek pro ostatní děti z obce a každému, kdo se bude chtít zhoupnout. Dotace z Evropské unie jsme přes MAS Jemnicko obdrželi a nakonec si Martin spolupráci pochvaloval. MAS má totiž oproti jiným dotacím laicky řečeno jednu velkou přednost. V prvním kole o vašem projektu rozhodují lidé z našeho regionu, kteří problematiku měst a obcí znají a vědí, co skutečně potřebujeme. Další servis, který nikde jinde zdarma nedostanete – oblastní manažer v Jemnici vám poradí s žádostí a prozradí vám finty, kterými můžete projekt vylepšit tak, aby měl takříkajíc u výběrové komise váhu. Je to super chlap, takže pokud patříte mezi ty opatrné, dohodněte si termín a při kávě nebo čaji svůj nápad s ním proberte. Tím jsem chtěla říci, že přesně taková práce a takový přístup starosty a zastupitelstva se skrývá pod pojmem YNFRASTRUKTŮRA. Zájem o lidi, maximální nasazení, nebyrokratický přístup, důvěra ve spolupráci a schopnost spolupracovat, nadšení, které neopadne při prvním neúspěchu, ba naopak nakopne. Takové lidi volte, takovým dávejte v příštích volbách hlas. Vzdělaným chytrým lidem, co jsou ochotni vyházet z vašeho krásného města „žluté svařované zeměkoule“, a ty, co se nikdy nespolčí s komunisty. Lenka Lyalikoff

Údaje odpovědi na příspěvek

Je potřeba vyplnit všechna pole označená hvězdičkou *!

zpět do knihy návštěv