IX. Český Rudolec v bouřlivém půlstoletí 1918 - 1955

První důsledky komunistického vítězství přinesly již následující dny. Farář Adámek musel již na zasedání 23. 2. 1948 předat záležitosti stavby kulturního domu, které dosud spravoval. Ty byly předány o měsíc později učiteli zdejší školy Karlu Noskovi. Na stavbě kulturního domu se však farář Adámek i nadále aktivně podílel, ostatně jako mnoho dalších rudoleckých občanů, pro které byl kulturní dům chloubou obce. Podle rozhodnutí ministerstva vnitra z 27. 2. 1948 musely zastupitelstvo MNV opustit představitelé národních socialistů a lidovců. Šlo tehdy o ředitele školy Josefa Svobodu, dále rolníka Františka Kudrnu, faráře Františka Adámka a Jakuba Ferdana. Další z členů strany lidové, Roman Zach, byl v MNV ponechán, jelikož mu byla projevena důvěra. Nové zastupitelstvo si stanovilo v dubnu 1948 hlavní úkoly pro tento rok. Byly jimi místní rozhlas, úprava návsi (ještě do roku 1918 nazýváno náměstím Františka Josefa I.), úprava cest, dostavba kulturního domu, zřízení strojní stanice a splnění povinných zemědělských dodávek. O měsíc později došlo také konečně k dlouho připravované exhumaci mrtvol z bývalého zajateckého tábora. Obec následně vyčíslila své náklady na exhumaci částkou 25 000 Kč. V listopadu 1948 pak obec udělila čestné občanství (již prezidentu) Klementu Gottwaldovi u příležitosti jeho narozenin.1 Ve stejném měsíci udělilo Gottwaldovi čestná občanství mnoho obcí, včetně okresního města Dačic.

Přelom roku 1948 a 1949 pak Rudolci přinesl správní změnu, která zaváděla krajské úřady a obec tehdy připadla pod Krajský národní výbor v Jihlavě. Dačický okres, do kterého Český Rudolec patřil, byl územně změněn a došlo zde k rozrušení doposud zachovávaného zemského principu okresů. Nyní tak do dříve čistě moravského okresu spadalo Staroměstsko, které až dosud vždy patřilo k Čechám. Tato správní reforma měla jednak přenášet pravomoci z jednotlivých okresů (ONV) na kraje (KNV), jednak rozrušit zemskou česko " moravskou hranici po celé její délce. Neměla to být změna poslední, neboť o jedenáct let později v roce 1960 připadl díky další správní reformě Český Rudolec pod okres Jindřichův Hradec.

Nový úřad Krajského národního výboru v Jihlavě zajistil již v květnu 1949 přestavbu školy, na kterou schválil částku ve výši 100 000 Kč. V tomto období se škola stále ještě nazývala Masarykovou střední školou, v padesátých letech pak již toto označení samozřejmě zmizelo. V roce 1949 se také objevila snaha ONV Dačice o založení jednotného zemědělského družstva v obci. Na listopadovém zasedání vysvětloval referent ONV Hlava výhody družstevního hospodaření.2 Tato aktivita zde nebyla úspěšná, byla tedy alespoň konstatována nutnost dodržení povinných dodávek. V obci, jakožto sídle bývalého velkostatku, vznikl státní statek; také proto bylo založení dalšího zemědělského podniku problematické. Státnímu statku ještě předcházel krátký pokus o fungování pasteveckého družstva s chovem ovcí, který však brzy skončil. Následující rok 1950 se měl stát rokem snahy o další zlepšení vzhledu obce, ale také rokem prvních vážnějších důsledků komunistické diktatury. Z tohoto roku máme také čísla o počtu obyvatel, kterých zde žilo 405, což je oproti roku 1930 (506 obyvatel) úbytek ve výši stovky občanů. Ani přes příchod nových osídlenců namísto odsunutých v Českém Rudolci nedošlo k vyrovnání předválečného stavu.


zpět nahoru