Tajemné slavonické podzemí

obrázek -

Utajené podzemí

Pod převážnou většinou domů na Dolním a Horním náměstí Slavonic se rozprostírá poměrně členitý a doposud ne zcela zmapovaný systém středověkých podzemních chodeb.

Část podzemí je v létě přístupná pro návštěvníky - v červenci a srpnu denně. Kontakt: Slavonická Stavební huť zpřístupňuje část podzemí pro veřejnost od roku 1998. Vybrat si je možno ze dvou prohlídkových tras, podle jejich náročnosti: červenec a srpen denně od 9 do 18 hodin, červen a září jen pro skupiny po telefonické objednávce zajišťuje: Stavební huť Slavonice Nádražní ul. 298 378 81 Slavonice telefon: 384 493 700 fax: 384 493 737 mobil: 777 038 978 e-mail: podzemi@shslavonice.cz

ČERVENEC - SRPEN

PRVNÍ TRASA (130 m)PŘÍSTUPNÁ DENNĚ OD 9 - 18 HODIN. DRUHÁ TRASA (300 m) PŘÍSTUPNÁ POUZE O VÍKENDECH OD 9 - 18 HODIN.

ČERVEN, ZÁŘÍ: PROHLÍDKY OBOU TRAS POUZE PO TELEFONICKÉ OBJEDNÁVCE PRO SKUPINY MIN. 8 LIDÍ.

Přesto je potřeba mít na paměti, že se jedná o systém často úzkých a nízkých, de facto odvodňovacích kanálů a štol, takže návštěvu je možné doporučit pouze odvážným ...

PROHLÍDKOVÉ TRASY SLAVONICKÝM PODZEMÍM

Slavonická firma Stavební huť zpřístupňuje část podzemí pro veřejnost od roku 1998. Vybrat si je možno ze dvou prohlídkových tras, podle jejich náročnosti.

K první trase se vchází z domu č.p. 480 na Dolním náměstí (mázhaus cukrárny) připojovací chodbou k hlavní štole. Tato páteřní štola vede z podzemí pod Panským domem a odvádí spodní vodu z podzemí na severní straně náměstí. Přibližně v místech kašny systém odvodňuje příčnou chodbou i jižní stranu náměstí. První rozšířené místo na trase je v podzemí domu č.p. 481, druhé před domem č.p. 460 na protější straně náměstí, kde je výstup z prohlídkové trasy v mázhausu tohoto domu. Délka trasy je 130 m, průměrná výška chodeb 1,5 m, šířka 40 - 60 cm. Tato trasa má tři zastávky s průvodcem, doba prohlídky přibližně 20 minut. Trasa je osvětlena.

Stejnou připojovací chodbou z domu č.p. 480 se vchází i do druhé prohlídkové trasy. Pokračuje se páteřní chodbou nahoru okolo podzemí domů č.p. 479 a č.p. 478 přes podzemí pod Farou a Muzeem až pod Panský dům. Z podzemí pod Panským domem se pokračuje stejnou trasou zpět. Prohlídka se napojí na trasu první a končí výstupem v mázhausu domu č.p. 460. Délka trasy je přibližně 300 m, výška chodeb 1,5 m, šířka 40 - 60 cm. Trasa má sedm zastávek s průvodcem, doba prohlídky 50-60 min. Trasa není osvětlena. Je však nutné podotknout, že tato trasa je velice náročná, a proto je dobré zvážit své schopnosti.

Po cestě na obou trasách jsou vidět původní kamenné obezdívky těžebních míst, vodní jímky a záseky pro ukládání svítidel. Cihelné zdivo je nové a souvisí se sanacemi prováděnými současně s čištěním a mapováním podzemí. Odbočky na obou trasách jsou zajištěny mřížemi nebo končí v nepřístupných podzemních kobkách. I přes to, že slavonické podzemí svými rozměry profilů chodeb patří mezi nejmenší v naší republice, není zásadou, že jsou určeny pouze štíhlým návštěvníkům. Důkazem je prozatímní rekord největšího odvážlivce o výšce 215 cm a 130 kg živé váhy při soukání podzemím z roku 2001.

Historie podzemí

Slavonické podzemí je jednou z nejstarších částí města a pravděpodobně souvisí s gotickou zástavbou z 12. století. Podzemní kobky zasahují až pod náměstí, což napovídá tomu, že původní náměstí bylo menší, obestavěné většinou dřevěnými domy. Nejprve byly vyhloubeny sklepy (lochy), dnes tzv. druhé patro sklepů, které jsou užší chodbové, s výklenky pro sudy nebo řemeslnou činnost (textilní výroby, jirchářství, zpracování masa). Později byly tyto sklepy propojeny chodbami, tzv. nejnižší patro podzemí. Tato část podzemí vznikala v období, kdy se začaly sklepy zaplňovat vodou a měšťané se potřebovali této vody zbavit. Chodby mají různé profily podle toho, zda se jednalo o chodbu hlavní nebo poslední připojovací. Hlavní chodba je relativně prostorná, pravidelného průřezu ve tvaru obdélníku a stěny jsou hladce opracovány, v podlaze je odvodňovací žlábek. Další chodby mají profil oválný, mandlový nebo trojúhelníkový (s vypouklými stranami). Poslední připojovací chodby jsou již spíše pouze průlezy nebo průrazy do sklepení pod domy. Při sanačních pracích byla některá tato hrdla rozšířena, aby podzemí bylo vůbec možné vyčistit. Místy jsou na stěnách zachovány záseky po těžbě a otvory po klíncích. V některých partiích jsou po stranách vytesány malé ústupky pro uložení kahanů nebo větší kapsy pro louče (se stopami vypálení). Dno chodeb je místy rovné se spádem, místy stružkovité, často je ve dně vysekán úzký kanálek pro odvod vody. V místech křížení chodeb, ale i jinde, jsou vyhloubeny jímky, hluboké až 1 m, které sloužily k usazování splavovaného písku. V některých sklepech jsou studny, hluboké 4 až 5 m. Se svou celkovou hloubkou 11 až 12 m jsou stejně hluboké jako studny na náměstích. Průměrná výška profilu chodby je jeden a půl metru, šířka čtyřicet až šedesát centimetrů.

Chodby jsou stejně jako lochy vytesány ručně želízkem a kladivem, ještě bez použití střelného prachu, často ve velmi tvrdém rulovém skalním masívu. Práce prováděli pravděpodobně horníci z Jihlavy. Chodby sloužily k odvodnění lochů. Odváděly spodní vodu a prosakující vodu z nedalekých umělých nádrží na povrchu do jižního hradebního příkopu. Tehdy byl příkop hluboký od vrcholu hradeb asi sedm metrů. Řada indicií (uspořádání, členitost propojení, čistící přepady a jímky) nasvědčuje tomu, že systém plnil i další funkce. Určitě byl zdrojem pitné vody pro obyvatele města v době nebezpečí, ukrytým před zraky nepovolaných osob. Po určité vzdálenosti - 40 až 50 m od sebe - byly těžební jámy pro vynášení výkopků při těžení chodeb. Těžební jámy byly po provedení prací zastropeny velkými kamennými deskami osazenými do drážek ve skále nebo na kamennou obezdívku. Spáry mezi deskami (někdy ve dvou vrstvách) byly pečlivě vymazány žlutým jílem. Na deskách jsou položeny kameny, teprve výše je celý prostor šachty dosypán drobnějším materiálem.

Zjednodušeně řečeno byl problém se zatopenými sklepy důvodem pro vybudování labyrintu odvodňovacích chodeb, který propojuje téměř veškeré sklepy domů na Dolním náměstí. Druhý systém vznikl na Horním náměstí. Oba systémy jsou na sobě nezávislé. Můžeme z jistotou tvrdit, že podzemí je důkladně promyšlené důlní dílo, které bylo budováno postupně, tak jak se objevovaly problémy se spodní vodou a dokončeno bylo pravděpodobně v době největšího rozkvětu města v 16. století, kdy ve městě dochází k přestavbě domů v renesančním stylu, která již ne vždy respektuje původní zástavbu města. Vedle gotických sklepů jsou o patro výše vyhloubeny nové renesanční sklepy, tzv. první patro, místy opatřené portály s datováním do 16. století.

Během následujících dvou až tří století byl systém i nadále udržován v částečné funkčnosti. Později, v důsledku zániku hradebního příkopu, docházelo k postupnému zanášení chodeb. Zanesením odvodňovacího systému došlo k zaplavení nižších pater sklepů a stoupání hladiny spodní vody. Podle archeologické zprávy došlo k úplnému zanesení systému a zaplavení části sklepů v 19. století. Potopa v 70. letech 20. století měla za následek zaplavení i některých sklepů renesančních.

V 70. letech se o podzemí zajímal nadšenec pro místní historii a učitel dějepisu na slavonické základní škole Josef Střecha. S dětmi prošel část podzemí v muzeu a na faře v nejvyšší části systému, která nebyla úplně zaplavena a zaznamenal to i do své knihy.

Sanace podzemí

Na začátku 90. let dvacátého století byl z podnětu radnice zahájen průzkum a sanace podzemí, o kterém se toho tehdy moc nevědělo, protože vyjma záznamů pana učitele nebyly písemné prameny žádné.

Různými průzkumy (hydrogeologickými, geologickými, archeologickými) a zaměřováním byly v r. 1993 zahájeny práce na sanaci a zmapování podzemí. K samotnému pročištění, odstranění závalů a statickému zajištění stropů chodeb v místech jejich narušení se přistoupilo v roce 1993. Práce byly zadány firmě Stavební huť Slavonice, která se čištěním a zabezpečováním podzemí zabývá dodnes. Již po prvních vyčištěných metrech chodeb bylo zřejmé, že se bude jednat o velmi namáhavou, výhradně ruční práci s obtížnou dopravou nánosů bahna a písku na povrch terénu z velmi úzkých stísněných chodeb, zaplněných nánosem často až do čtyř pětin původní výšky. Představy o alespoň částečném použití malé mechanizace se nesplnily pro velmi časté zakřivení, malou světlost a značnou drsnost stěn chodeb. Po odstranění nánosů z chodeb bylo provedeno jejich zaměření. Dnes známá prozkoumaná část podzemí měří 1375 metrů a nalézá se v hloubce 4 - 7 metrů pod povrchem terénu. Po vyčištění došlo k odvodnění a vysušení sklepů, postupnému snížení vlhkosti zdiva a zpevnění podzákladí domů. Bylo ověřeno, že chodby mají díky spádu velmi dobré přirozené větrání (rula zvětrává na jílové minerály, které jsou pevné, když jsou suché).

Systém na Dolním náměstí dnes funguje stejně jako ve středověku. Samospádem odvádí vodu novým odvodňovacím kanálem, který nahradil funkci zaniklého středověkého hradebního příkopu, do Slavonického potoka. Tímto se podstatně snížila hladina spodní vody . Systém na Horním náměstí se v současné době zkoumá a hledá se možnost jeho odvodnění.

Podzemí se svou tajemnou minulostí ukrývalo stovky let různé, nejen pro město cenné historické důkazy o životě zdejších obyvatel. Protože se nedochovaly žádné písemné doklady o jeho vzniku, byla historie podzemí poodkryta díky práci archeologů.

Archeologické průzkumy

Při odkrytí původních těžebních šachet byla v hloubce 50 cm nalezena například další městská dlažba, která je starší než renesanční. Tvořená byla menšími křemennými valouny, jen místy byl použit lomový kámen. Během prací v podzemí byl získán početný soubor fragmentů keramiky, dřev a zvířecích kostí.

V souboru nálezů keramiky je zastoupen běžný kuchyňský sortiment (hrnce, hrnek, mísa, pohár, džbán, talíř a komorové kachle) z doby kolem 15. století a keramické střepy z konce 13. století. Byly zde nalezeny i kovové předměty - podkova, hřeby a železný klínek používaný při lámání kamene. Archeologické nálezy mají pro podzemí zásadní význam. Napomohly při datování vzniku a určení účelu tohoto velice impozantního díla našich předků.

Informace převzaty a zpracovány z materiálu Stavební huti Slavonice, s.r.o., tel: 384 493 700



zpět nahoru