Jako malý kluk jsem téměř bez dechu poslouchal svého tátu, když mi vykládal o našich legionářích, jejich hrdinství a zásluhách o vznik samostatného Československa. Pravda, zejména ve vztahu k bolševikům to bylo trochu jiné povídání než kusé zmínky z tehdejší výuky socialistického dějepisu.
Nevím, kolik z nás dnes ví, že v první světové válce bojovalo více než 140 000 Čechů a Slováků - na straně Francie (10 000), Itálie (20 000), Ruska (70 000), Srbska a USA (40 000) za samostatný československý stát.
Nevím, kolik z nás ví, že na konci Velké války (první světová válka) čítalo Československé vojsko na Rusi téměř 70 000 mužů ve zbrani? Nevím, kolik z nás ví, že mnozí z legionářů se vrátili až dva roky po válce, během kterých sváděli boje s ruskými bolševiky a vedli si výtečně. Ovládli tisíce kilometrů nejdůležitější ruské železnice - Transsibiřské magistrály. Nevím, kolik z nás ví, že teprve 7. února 1920 bylo uzavřeno příměří se sovětskou vládou a legionáři konečně mohli zahájit nerušenou evakuaci z Vladivostoku do Československa a že bylo přepraveno téměř 73 000 osob. Jsem přesvědčen, že jsou mezi nimi s velkou pravděpodobností i lidé - hrdinové mající kořeny v našich městech a obcích. Mezi nejznámější patří rodák z Čenkova u Třeště - sokol a plukovník Československých legií Josef Jiří Švec.
Právě LEGIOVLAK, který bude k vidění od 22. 10. do 27. 10. na nádraží v Telči, je projekt Československé obce legionářské, který si předsevzal vytvořit věrnou repliku legionářského vlaku z období let 1918–1920, kdy na Transsibiřské magistrále probíhaly válečné operace Československých legií. Pro co největší přiblížení podoby legionářských vlaků a životních podmínek, bojové činnosti a zvyklostí legionářů jsou vybrány nejčastěji používané typy vozů. Vlak se skládá z plošinového, improvizovaného obrněného, dělového, ubytovacího (těplušky), výstrojního, velitelského, štábního, zdravotního, poštovního a kovářského vagonu.
V roce 100. výročí vzniku samostatného Československa jsme se marně snažili dosáhnout toho, aby se alespoň na některém nádraží v našem senátním obvodu LEGIOVLAK zastavil. Podařilo se to o rok později. Věřím, že toho všichni vlastenci a vlastenky se svými dětmi či vnuky využijí a LEGIOVLAK navštíví.
Miloš Vystrčil, senátor