Krása i tajemství neznámého podzemí

aneb trochu adrenalinu nikomu neuškodí

 "Už jako kluk žijící ve Studené nedaleko Javořice jsem se svými kamarády plánoval objevení podzemní chodby, která měla dle pověsti vést ze zdejšího bývalého zámku a původní tvrze až na zhruba 15 km vzdálené panské sídlo v Telči a odtud pak na lovecký hrádek Roštýn. Prostory v podzemí Slavonic jsou často velice stísněné. Obdobné chodby měly být dle lidových pověstí na mnoha místech naší vlasti. Kolik z nich však bylo skutečně prokázáno a kolik jich vzniklo jen v představách lidí?"

 Ptá se autor článku - Vladislav Burian, archeolog Muzea Jindřichohradecka

 Proč podzemní prostory?

Důvodů bylo hned několik. Při obléhání města se zde schovávaly ženy a děti, během požárů, nebylo-li úniku, všichni. Jako v lednici zde byly uskladňovány potraviny, nápoje či další zkáze podléhající materiály. Bývaly zde také umístěny pracovní dílny. Chodby většinou propojovaly jednotlivé domy. Jelikož se zde často objevovala voda, právě tudy byla odváděna ven, nejčastěji do hradebního příkopu či stoky. Nacházejí se tu studny a zásobníky na vodu. Kdo umí jen trochu "číst" v terénu, dozví se mnohé.

Asi nejznámější doložené a zároveň poměrně detailně prozkoumané podzemí v okolí našeho města nad Vajgarem známe z husitského Tábora či města středověké těžby stříbra Jihlavy

Desítky let se o soustavě spletitých chodeb mluví i v samotném v Jindřichově Hradci. Mělo by to svoji logiku. Jedná se o významnou lokalitu a převážná část historického jádra, tvořená kompaktní skálou, by to umožnila. Ze své praxe archeologa vím, že například během stavebních aktivit na zámku byla objevena chodba začínající asi metr nad hladinou studny na třetím nádvoří a ta ústila dle vzpomínek jednoho z tehdejších průzkumníků Rudy Kalkuse až u staré Gobelínky pod zámkem. Jestli zde existuje podzemní chodba, která dle pověsti vede z bývalého hradu pod řekou Nežárkou až na protilehlý svah ke kostelu sv. Jakuba, zatím prokázat nedovedeme. Zda tady byly jiné únikové chodby z města do týlu obléhajících nepřátel, také nevíme. Jisté je však to, že v J. Hradci jsou pod řadou domů, především na náměstí Míru, překrásná a rozlehlá sklepení. Chodby však odtud nikam nevedou. A tak nezbývá, než vás vzít do tří lokalit na Hradecku, kde jsem měl možnost podzemí skutečně prozkoumat.

Hledání v podzemí

Nejzajímavější a nejrozsáhlejší systém podzemních prostor na území našeho regionu má bezesporu městská renesanční perla, Slavonice. Na této lokalitě se pod většinou domů na Dolním a Horním náměstí rozprostírá poměrně členitý a doposud ne zcela prozkoumaný systém středověkých podzemních chodeb, budovaných od přelomu 13. až 14. po 16. století. Archeologické aktivity byly řešeny jako odborný dohled během sanačních a renovačních stavebních prací. Získali jsme odtud početný soubor fragmentů středověké a novověké užitkové keramiky, který představoval postupně zde ukládaný dobový odpad. Podzemí mívalo několik úrovní: sklepy, lochy a odvodňovací kanály. Na stěnách jsme objevili dobře patrné stopy po kovových nástrojích, s jejichž pomocí byla skála lámána. K vzácnějším objevům patřily ve skále vytesané plochy pro ukládání kahanů ke svícení. V jednom případě jsme dokonce nalezli pozdně gotický „trezor“, jenž byl opatřen opracovaným kamenným ostěním, kovovými panty a dvířky. Podzemní chodby pod náměstím často spojují více domů. Mají výšku přibližně 170 a šířku 80 cm, avšak v řadě úseků se znatelně zmenšují a zužují. Sanační a renovační stavební práce v podzemních prostorách Slavonic pokračují dle finančních dotací pozvolna i nadále. Je proto jistá naděje, že se nám podaří objevit nové zajímavosti vypovídající o životě v tomto architektonicky skvostném městě.

 Prostora pod cestou

Pouhých 8 km východně odtud se nachází Staré Hobzí. Tady jsme zhruba před pěti lety zkoumali prostor pod propadlou asfaltovou cestou před místní farou. Zjistili jsme, že se zde nalézá z cihel a kamene zaklenutá prostora, ze které vedla chodba směrem k bývalému zámku. Klenba byla narušena kořeny stromů, které také zapříčinily propadnutí cesty. Dataci výstavby a užívání prostor jsme dle stavebních prvků určili na přelom renesance a baroka až po časy nedávno minulé.

Severně od Starého Hobzí leží město Dačice. Když zde v roce 2002 probíhala rekonstrukce Göthovy ulice, koncem září stavební technika narazila asi 2,5 m pod silnicí na neznámé prostory. Objevili jsme 7 m dlouhý sklenutý loch (sklep) vyhloubený ve skále (rule) asi 5 m pod povrchem, orientovaný ve směru východ " západ, který byl součástí podzemního systému města. Při jeho zadní stěně jsme našli vyvrtaný odvětrací průduch o průměru 37 cm, který původně vedl až na povrch. Užívání objektu jsme datovali na základě nálezů fragmentů užitkové keramiky přinejmenším od konce 14. a během 15. až 16. století. Skála však postupem staletí zvětrala a stala se téměř nekompaktní, proto se začala jeho klenba propadat a loch byl opuštěn.

Zmíněný fakt přiměl v roce 2002 statika k rozhodnutí nechat celý objekt zalít betonem, aby neohrožoval provoz na tak frekventované silnici.
Jak kdysi prohlásil slavný filmový hrdina, archeolog a dobrodruh Indiana Jones: "Archeologie je krásné dobrodružství."

Jistě jste se mohli sami přesvědčit, že nejen v případě těchto adrenalinových výzkumů v neznámém a často stísněném podzemí jeho slova stoprocentně platí!

Vladislav Burian, archeolog

Jindřichohradecký deník, č. 19, sobota 23/1 - neděle 24/1 2010