"Máme-li hovořit o domě, musíme alespoň zkrátka zmínit historii celého města. Jádro Slavonic bylo založeno německými kolonisty ve druhé polovině 13. století jako trhová ves poblíž původní slovanské osady. V polovině 14. století bylo rozšířeno východním směrem k Hornímu náměstí. Na tomto základním půdoryse stojí dodnes. V té době bylo město vybaveno městskými právy a opevněno. Doba rozkvětu začíná v 16. století, kdy zde byla v roce 1560 zřízena poštovní stanice na hlavní dopravní cestě Praha Vídeň. V roce 1750 je stanice zrušena a hlavní trasa přeložena jižněji přes Jihlavu a Znojmo. To je počátek úpadku města, díky němuž se však vyhnulo přestavbám a zůstalo zachováno v této jedinečné podobě.

Jádro domu Besídka vzniklo patrně již ve 14. století. Svědčí o tom dvoupatrový sklep s valenou klenbou a s únikovou chodbou, tesanou ve skále. Přízemní mázhaus původně zabíral celý prostor, v polovině 16. století byl rozdělen příčkou, oddělující dnešní průjezd od lokálu. Fresky na příčce nesou rodové erby Zachariáše z Hradce a jeho ženy Kateřiny z Valdštejna. V době rozkvětu Slavonic byl dům přestavěn ve stylu benátské renesance a čelní fasáda dostala roku 1547 sgrafitovou výzdobu. Pouze v Praze nalezneme sgrafita starší, a to o pouhý jeden rok. Všechny výjevy na fasádě jsou inspirovány Starým zákonem. Nahoře v obloučkovém štítu je to Kain s Ábelem, obětující bohu, v páse pod okny Samson trhá lva, bije Filištínské a získává vodu z oslí čelisti. Nad okny je deset fází života od zrození po smrt. V lunetách najdeme starozákonní postavy, Sáru, Joba, Árona, Jákoba, Josue a Saula. Na levé boční straně byla v roce 1992 nově objevena část obrazu Mojžíše, držícího desky s desaterem. V posledním poli pod okny vpravo je soukenický znak s písmeny P. P., snad iniciály jednoho z majitelů.

Zajímavostí je dvorní obloučkový štítek zadního domu, rovněž se sgrafitovou výzdobou.

Vlastnické vztahy bohužel nejsou příliš známy. Slavonice byly z 90% osídleny Němci, a tak byla většina historických materiálů zničena v divokých letech nového osidlování po roce 1945. Podle rytířských erbů v průjezdu můžeme tušit jakousi příbuznost s rodem Zachariáše z Hradce. Pak dlouhá léta nevíme téměř nic. Koncem 19. století je dům majetkem rodiny Zimmerů. Poslední z nich, paní Zimmerová, měla v domě kloboučnictví. Díky svému českému původu uchránila majetek před konfiskací a svoji rodinu před vysídlením. Nedokázala se však sžít s novými poměry, a tak dům v roce 1950 prodala a odstěhovala se do vnitrozemí. Nový majitel zde bydlel asi do roku 1975, pak dům opustil a zanechal ho prázdný a chátrající. Roku 1987 objevilo dům pražské divadlo Sklep a záhy po pádu komunismu 15. 6. 1990 jsme zde slavnostně otevřeli první soukromý podnik v širokém okolí. Dům dostal novou náplň a jméno "Besídka" podle nejslavnější sklepovské hry, stal se místem letních výtvarně divadelních dílen a základnou nových osídlenců, tak zvané "náplavy". Snaha nebýt jenom restaurací, která stála u vzniku Besídky, je stále hlavním cílem veškerého našeho snažení."

 Příjemné posezení přejí všem Boháčovi