Mařížský park, z.s.

Cílem spolku je ochrana přírody a krajiny Slavonicka, především oblasti Mařížského parku, zachování jeho historické a kulturní hodnoty v krajině.

Na webu spolku mariz-park.cz/projekty najdete další informace ke kácení stromů ve Slavonicích a k projektu revitalizace zeleně ve Slavonicích, včetně spousty fotografií a posudků odborníků.
Je to dobrý nástroj pro srovnání a utvoření si vlastního názoru.

Informace na webu města

Jeden vzrostlý strom o průměru 1m se svým výkonem rovná 1000 stromkům o průměru 3cm. Má 1000x větší korunu, 1000x větší kořenový systém a 1000x větší plochu listů. Aby byl nahrazen jeden vzrostlý pokácený strom a nedošlo k okamžité, momentální, ekologické újmě, muselo by za něj být vysazeno 1000 kusů nových stromů. Vykácením každého vzrostlého stromu vzniká v přírodě deficit, který nelze nahradit dříve než po 30-50 letech. Kromě stínu, který starý strom poskytuje je strom i obydlím desítek tisíc živočichů a hmyzu, což mladý strom dlouho není a malý stín poskytuje až po deseti a více letech. Z tohoto hlediska je pokácení byť jen jednoho stromu nenahraditelnou škodou.

Arch. Z. Fránek
VZKAZ SLAVONICKÝM
Z těchto a mnoha jiných důvodů je tvrzení, že nevznikne ekologická škoda, vulgární lží a obelhávání občanů, neboť vykácením 250 vzrostlých stromů ve skutečnosti znamená přírodní pohromu jak pro město, tak pro jeho obyvatele.

Stromy utvářejí krajinu

Význam stromů pro krajinu si naši předkové uvědomovali přinejmenším od renesance. V té době začíná přechod od krajiny obývané a využívané, ke krajině utvářené, komponované, krajině kulturní. Stromořadí vysazovaná v renesanci a baroku zajišťovala dominantní místo v krajině šlechtickým sídlům, letohrádkům či církevním objektům. Utváření krajiny v té době je typické velkorysým přístupem. Dodnes můžeme obdivovat stromy vysazené v těch dobách; jejich myšlenkovým dědictvím je i dnešní tradice stromořadí.

Stromy jsou posledním zbytkem přírody ve městech

Zeleň v městském prostředí takřka odtrženém od přírody umožňuje vnímat přirozené rytmy, zejména střídání ročních období. Zelené plochy a parky jsou místem ke sportování i odpočinku, stromy jsou zdrojem inspirace a estetických požitků.

Strom je biotopem

Strom vytváří prostředí pro život dalších, na něj vázaných druhů rostlin a živočichů. Zejména dožívající, trouchnivějící stromy s dutinami nabízejí příležitosti k životu bohaté paletě druhů včetně druhů ohrožených a chráněných. Jednotlivé stromy v zemědělské krajině slouží jako útočiště pro ptáky a pro hmyz.

Bohatství krajiny

Stromy udržují bohatství druhů především venkovské krajiny. Některé druhy hmyzu žijí jen na určitém druhu stromu. Pyl a nektar z květů prospívá hmyzím opylovačům. Ptáci svým trusem šíří semena stromů na nová, vzdálenější místa.

„I suchý strom oživuje krajinu“ (Japonské přísloví)

Nejvíce druhů živočichů a rostlin je vázáno na staré, nemocné a odumírající stromy. Skýtají nejširší nabídku stanovišť, zdrojů potravy a různých dutin využitelných pro hnízdění a budování doupat – v nich žijí například sovy.

Mnoho vzácných druhů hmyzu je závislých na trouchnivějícím dřevě. Pokud z měst a krajiny odstraňujeme staré stromy na sklonku jejich života, ohrožujeme desítky druhů rostlin a živočichů – zejména hub, hmyzu a ptáků, kteří přijdou o svůj životní prostor a hrozí jim vyhynutí. Biologická hodnota stromu roste s jeho věkem.

Klimatizační funkce stromu

V létě aktivně chladí i mechanicky stíní, zvlhčuje, případně také v přiměřeném množství uvolňuje příjemné aromatické látky.

V zimě propouští sluneční paprsky, aby mohly pasivně ohřívat dům.

Na rozdíl od běžných klimatizačních zařízení, která pracují podobně jako chladničky – uvnitř chladí a vně teplo uvolňují – strom vázané teplo uvolňuje v chladné části dne a na chladných místech. Vyrovnává tím teplotní rozdíly.

Strom s průměrem koruny 5 metrů zaujímá plošný průmět přibližně 20 m2. Na takovou korunu dopadne v jasném letním dni nejméně 120 kWh sluneční energie. Jedno procento se spotřebuje na fotosyntézu, pět až deset procent je odraženo zpět ve formě světelné energie, pět až deset procent se odrazí ve formě tepla a zhruba stejné procento ohřeje půdu.

Strom tedy během slunného letního dne odpaří 100 l vody a tím své okolí ochladí o 70 kWh, průměrně v průběhu deseti hodin chladí výkonem 7 kW.

zdroj: www.arnika.org

---

arrow_back arrow_upwards