Blahutovické zastavení

 V prvních, konečně jarních dnech, jsem se ocitla v Blahutovicích, v zapadlé vesnici na severní Moravě. Sníh se ztrácel před očima, malátné včely se motaly ve slunci, ve kterém se novotou bělala snad jen malá kaple ve středu vesnice. Většina ostatních domů byla toho času v přestavbě, nebo v rozpadu...

Blahutovice " malá ves, v pohraniční oblasti severní Moravy. Dnes čítá zhruba 200 obyvatel. Historie vesnice sahá do začátku třináctého století a má svá období rozkvětu i úpadku. Rozkvět obce byl v dobách, kdy vesnicí vedla významná stezka zvaná též - Volská cesta - (odbočovala od prastaré cesty národů Jantarové - od 10. století), po které se vodil exkluzivní dobytek z Haliče do Vídně, byly zde vodní i větrné mlýny, ve vesnici vzkvétalo zemědělství, hospodářství, řemesla ... což je vidět i dnes - statky, leckde jen jejich části, dávají tušit v minulosti bohatá stavení.

V tomto, pro mne ne neznámém, odlehlém pohraničním kraji severní Moravy se překvapivě (a vůbec ne marně a ztraceně) vyjímá úsilí občanského sdružení Bayerův odkaz. Ráda bych Vám je představila.

Sdružení vzniklo za účelem zachránit - Bayerův odkaz - zdevastovaný klášter, původně usedlost Eduarda Bayera. Ten v roce 1925 věnoval celý svůj majetek - zemědělskou usedlost i s 15ti hektary pozemků - řeholnímu řádu Dcery božské lásky sídlícímu v Opavě. Tento řád statek spravoval, pečoval v něm o sirotky a mentálně postižené až do roku 1951.

Roky po integraci malých obcí ve velké střediskové vesnice byly pro klášter tak obvykle hrůzostrašné jako pro mnohé jiné v této době ... Zkáza a zánik. Asi vinou boží prozřetelnosti, nebo důkladností dávných stavitelů, klášter přežil devastaci svých samozvaných majitelů. Roku 2000 byl zachráněn doslova z lopaty bagru.

Členové občanského sdružení " místní i přespolní si vzali za cíl zachránit a oživit "Bayerův odkaz". Na tomto úkolu pracují trpělivě a postupně. Dnes klášter nabízí " zázemí pro kancelář spolku, knihovnu - knihovničku, zázemí pro vzdělávací aktivity, řemeslné dílny, výstavy, ... Ve skromných podmínkách zde funguje ubytování a stravování.

Úsilí skupiny lidí z mnohem drsnějšího venkovského prostředí pro mne bylo tak potřebným posílením ve snahách o záchranu bývalého Německého domu ve Slavonicích. A tak využívám možností internetového sdílení a nabízím Vám osobní nahlédnutí do Blahutovic, seznámení se se zkušenostmi a názory našich vzdálených spřízněných snaživců.

Na otázky odpovídá Lumír Kuchařík, zakládající člen sdružení Bayerův odkaz a dnes jeho jednatel.
Jak vnímali Vaše počáteční záchranné odhodlání místní " obyvatelé, ale i zastupitelé?

Zpočátku velmi rezervovaně. Vzniklo mnoho fám o tom kdo objekt koupil a co se v něm vlastně bude dít. Podobné byly i reakce zastupitelů. V našem snažení nás podpořil tehdejší starosta, kterého náš projekt oslovil a dodnes je našim členem. Naše záměry jsme se místním i široké veřejnosti snažili vysvětlit různými formami osobními dopisy, psaním do novin, pořádali jsme benefiční akce spojené s prohlídkou objektu. Postupně se nám podařilo lidi přesvědčit, že to, co děláme, má smysl a není to přínosem jen pro několik jedinců, ale pro celou místní a okolní komunitu.

Jak dnes hodnotí Vaše aktivity?

Zúčastňují se námi pořádaných akcí a také pomáhají při jejich organizaci. To je velmi důležité. Jsme dobrovolnickou organizací a podpora lidí spojená se sdílením společných zážitků pro nás velmi mnoho znamená.

Impulsem ke vzniku Vašeho sdružení bylo odhodlání koupit trosky kláštera. Byli jste odhodláni třeba i sdružit své vlastní prostředky?

Prostředky jsme skutečně sdružili. Byly to peníze jednotlivců i našeho doposud jediného kolektivního člena (Český svaz ochránců přírody Jeseník nad Odrou). Posledním majitelem bylo zemědělské družstvo, po kterém zbyly dluhy. Museli jsme se dohodnou s likvidátorem, který měl objekt ve své agendě, příslušným finančním úřadem i restituenty, od kterých jsme odkoupili jejich restituční nároky, abychom mohli objekt získat. Jednání byla složitá, ale povedlo se to.

Jaký je Váš názor na majetek ve vlastnictví neziskových organizací. Výhody, nevýhody, v čem je to specifické?

Záleží na tom, co spolek dělá. Jestli je zaměřen na své členy nebo ven a působí na své okolí. Spolek by měl být pokud to jde být nezávislý. Občanská společnost je významnou složkou demokratického systému. Jsou to mnohdy spolky, které vyvolají veřejnou debatu o problémech a věcech, které stát někdy nechce nebo nemůže řešit, hledají alternativy. Majetek může spolkům pomoci při jejich snahách a pokud s ním správně nakládají přispěje k jejich stabilitě.
Všechno pro má však i své proti. Je to také závazek. O majetek je potřeba pečovat, hledat možnosti jeho zvelebování, přemýšlet v dlouhodobých perspektivách rozvoje spolku. Ne každý ze členů to chápe a je ochoten podpořit. Vždyť dnešní doba nabízí tolik možností "jak si užít". Když spolek získá majetek pak se teprve ukáže jak má silnou svoji vizi, reálné cíle a co tyto hodnoty pro členy skutečně znamenají.

Co připravujete na rok 2005?

Programová nabídka je pestrá. Výstavy, kurzy starých řemesel, koncerty, pobytové tábory. Jako každý rok bude i hodně prací na opravách a údržbě budovy a zvelebování okolí obce ve spolupráci s pozemkovým spolkem Domov. Myslím, že se letos nebudeme nudit.

 Ptala se a prožila Olga Žampová, předsedkyně Slavonické renesanční společnosti, o.s.

arrow_back arrow_upwards