V týdnu od 30. července do 4. srpna se konal ve Slavonicích již 17. ročník Slavností Trojmezí. Nabízel všem účastníkům možnost naplno si prožít atmosféru našeho kouzelného renesančního města na trojmezí Čech, Moravy a Rakouska.
Velice děkuji všem členům sdružení, partnerům (Slavonická renesanční, o.p.s., Stavební huť Slavonice, Podnik města Slavonice, MěKS Slavonice), spolupracovníkům a sponzorům za spoustu práce při přípravě a realizaci Slavností. Díky jejich práci a finančním prostředkům sponzorů (Město Slavonice, Centropen Dačice, Mezinárodní poradenská společnost se sídlem v Dačicích, banka Waldviertler Sparkasse) se Slavnosti podařilo zrealizovat.
Zahájení sedmnáctého ročníku festivalu obstarala sgrafitová dílna na Horním náměstí, která se již tradičně koná ve spolupráci se Stavební hutí Slavonice, s.r.o. která zajišťuje materiál a připravuje podklad pro vyškrabávání sgrafita. Inspirací pro účastníky jsou okolní domy. Počasí nám přálo, každý, kdo přišel, si mohl vyzkoušet řemeslnou techniku, jíž jsou vytvořeny jedinečné fasády renesančních domů ve Slavonicích. Následující den se také vydařil, divadlo pro děti Já to jsem – Víti Marčíka jr. má dobré jméno a Kolotoč pohádek nabídl dětem tři pohádky a k tomu bonus – dokonce dva – prvním bylo svezení na bizarním kolotoči a druhým čerstvá šťáva z červené řepy – když ji všichni společně vytáhli. Večerní koncert vokální kapely X-tet rovněž nezklamal, čisté podání spirituálů je balzámem pro duši. Písničky z filmů a pohádek Luboše Hrdličky si mohli všichni návštěvníci zazpívat s sebou, nižší návštěvnost byla ovlivněna tropickým letním počasím a pobýváním každého, kdo mohl, někde ve stínu či u vody. Autorské čtení Hanky Frejkové v hotelu U růže bylo velice zajímavé a její knížku Divný kořeny doporučuji každému k přečtení. Páteční a sobotní program (Jidiš písně ve třech, komiksová dílna Lucie Lomové a autorské čtení Ireny Douskové) se rovněž vydařil a věřím, že návštěvníky obohatil a potěšil. Vrcholem letošních Slavností měl být koncert skupiny Vltava v neděli 4. srpna. Kapela přijela, přijel zvukař, trochu se kabonilo nebe, nepřesuneme koncert do sálu muzea? Rozhodli jsme se pro podloubí s arkádami v průchodu ke kostelu. Všechno vybaleno, zapojeno a přišla vichřice, která měla podle všech hlášení a radarů přijít déle. Nepršelo svisle, ale vodorovně, každý držel, co mohl, všechno lítalo a korunu tomu všemu nasadil tříhodinový výpadek proudu. Zásah vyšší moci jak vyšitý, nicméně honorář páni muzikanti chtěli … Poučením z dosti nešťastného závěru Slavností je to, že takto náročné koncerty není možné konat pod širým nebem (i když ani pod střechou by kvůli výpadku proudu se koncert konat nemohl).
Děkujeme všem, kteří přispěli k realizaci festivalu pro celou rodinu Slavnosti Trojmezí 2013.
Z. Chadimová, předsedkyně sdružení