Na první setkání rodáků přijeli hlavně Němci

Slavonice - Pouze hrstka současných obyvatel města přišla na historicky první setkání slavonických rodáků, které v sobotu společně uspořádaly Slavonická renesanční společnost a občanské sdružení Česká Kanada. Tři čeští pamětníci se doslova ztratili mezi zhruba sedmdesáti hosty z Německa a Rakouska, kteří se museli ze Slavonic vystěhovat při hromadném odsunu v roce 1945.

"Setkání vítám a jsem rád, že se kdysi vyhnaní rodáci snaží navázat nové kontakty s městem. Zároveň mě mrzí, že slavonických lidí je zde málo," poznamenal v sobotu účastník Ladislav Kudrna, který se ve městě narodil před 51 lety.

Mnozí současní obyvatelé Slavonic se zřejmě báli, že na setkání přijedou členové sudetoněmeckého landsmanšaftu. Mohli by jim prý chtít sebrat jejich domovy ... Bylo to však zbytečné, protože členové tohoto politického uskupení do Čech nejezdí. A němečtí rodáci ze Slavonic nemají o majetek zájem. Chtějí jen spolupráci.

"Jakoukoliv nenávist, která vznikla po odsunu, jsme opustili již na začátku padesátých let a 99,99 procenta z nás se do Čech nechce natrvalo vracet. Domov máme v Německu, ale zde to považujeme za svou duchovní vlast," uvedl předseda spolku slavonických vyhnanců Kurt Strommer (na obrázku v první řadě, druhý zprava). Problémy prý vyvolávají pouze politici, kteří se k tématu odsunu neustále vracejí.

(vk)

Přepis článku z Listů Jindřichohradecka, pondělí 16. srpna 2004, s. 15

V uvedeném čísle Listů Jindřichohradecka vyšel o setkání ještě jeden článek, jehož přepis vám rovněž nabízíme:

Na setkání slavonických rodáků zněla němčina

Slavonice - Prakticky jenom němčina se ozývala na historicky prvním setkání slavonických rodáků, které uspořádaly Slavonická renesanční společnost a sdružení Česká Kanada. Zatímco Němců, kteří se museli z renesančního města na Jindřichohradecku vystěhovat v roce 1945, přijelo okolo 70, současní obyvatelé Slavonic přišli kromě pořadatelů setkání pouze dva.

Byli to Ladislav Kudrna a Božena Svobodová, kteří se zde narodili v 50. letech minulého století. "Setkání velmi vítám, protože se tak mohu setkat s lidmi, kteří zde v minulosti žili. Ráda bych se něco bližšího dověděla o svém otci, který zemřel těsně předtím, než jsem se narodila," řekla Božena Svobodová.

Podle toho, co doposud slyšela od svých příbuzných, dostal se její otec do Slavonic v době druhé světové války. Bydlel sice v nedalekých Dačicích, ale ve Slavonicích byl nuceně nasazen na práci pro Říši. Často spával také v ubytovně společně s dalšími nasazenými, mezi nimiž byli hlavně Němci. Po válce jim pak pomáhal s odsunem.

"Staral se například o starého dědu, který už nebyl schopen nikam odjet. Potom zde začal hospodařit na jednom opuštěném statku, jenže v padesátých letech nechtěl vstoupit do vznikajícího JZD, a protože mu zůstala jen horší pole a musel odvádět velké dávky, začal si přivydělávat prací v lese. Jednou ho ale zavalila kláda a na následky toho zemřel," doplnila žena.

(vk) 

---

arrow_back arrow_upwards