První srpnový týden je ve Slavonicích již tradičně vyhrazen festivalu pro celou rodinu. Dílny, divadla pro děti, naučné vycházky, koncerty. Letošní jubilejní ročník byl připravován s myšlenkou nabídnout domácím i návštěvníkům města zajímavé, mírně alternativní programy, nekopírovat nabídku například městského kulturního střediska, které na letošní léto připravilo celou řadu akcí.
Zajímavou a lidmi vítanou a oceňovanou akcí je bezesporu SGRAFITOVÁ DÍLNA. Lidé si vyzkouší vytvořit svoje vlastní sgrafito a zároveň se dozvědí, jak vznikala sgrafita na jedinečných slavonicých fasádách. V roce 2010 se podařilo vytvořit 66 metrů dlouhý pás sgrafita, letos nám počasí nepřálo, byla zima a drobně pršelo a podklad na sgrafito neschnul, takže letos to bylo pouze 20 metrů.
Meteorology dlouho slibované zlepšení počasí první srpnový týden se stále nějak posouvalo a většina programů byla tím, že se odehrávala na venkovní scéně, dobrodružstvím do úplného začátku. Začne pršet nebo to vydrží? Pouze k jednomu pořadu a to výborné výtvarné dílně Terezy Říčanové se déšť hodil, protože děti vyráběly zvířata, která Noe zahránil na své arše, takže děti tvořily nejrůznější zvířata, která chtěly zachránit před potopou a z nebe se valily proudy vody …
První pohádku pro děti O ošklivém káčátku zahrála neslyšící herečka z divadla Neslyším, druhou O medvídku Medouškovi Dominik Tesař z divadla Mímotaurus. Spíše pro dospělé byla určen pohádkový příběh o holčičce, bytostech z lesa a andělech v podání brněnského divadla Líšeň a následný koncert Pavly Dombrowské.
Při autorském čtení se letos představili dva mladí autoři. Kateřina Tučková předčítala ze svého románu Vyhnání Gerty Snirch, který románovou formou reflektuje na osudu Češky/Němky Gerty vyhnání původního německého obyvatelstva z pohraničí v roce 1945 a Tomáš Zmeškal se představil reportáží – úvahou, co znamená být nejstarším bratrem v kontextu africké rodiny. Zároveň si člověk uvědomil, jak se ta naše modrá planeta zmítá v oceánu vesmíru a stále stejných lidských vášních a mocenských snah.
Příjemným překvapením bylo promítání fotografií Bohdana Holomíčka. Po pásmu fotografií o Václavu a Olze Havlových a některých slavonických osobnostech se mohli přítomní návštěvníci kochat nezvyklými a neobvyklými pohledy na Slavonice. Znovu jsem si při nich uvědomila, jak je to naše malé město krásné.
Letos jsme si podruhé s dětmi užili noční Slavonice. Večerní hra Jak Grasel ukradl městskou pokladnu má několik zastavení a děti i rodiče si při ní zopakují nejvýznamnější milníky z historie města a na jednotlivých stanovištích plní děti navíc nějaký praktický úkol inspirovaný řemesly či pohádkovými postavami. Hra končí dopadením Grasela a jeho odsouzením a odměnou pro plniče úkolů jsou dukáty z nalezené pokladny.
Poučnou i příjemnou byla procházka s Davidem Pithartem při povídání o vodě v krajině a o Slavonickém potoku zvláště. V galerii Slavonice jsou stále k vidění obrazy malujícího právníka Franty Duška z Maříže.
Závěrečný koncert festivalu patřil studentskému souboru Základní umělecké školy v Třešti, v němž zpívá i výborná zpěvačka Josefína Žampová. Bylo radostí poslouchat s jakým elánem mladí hrají a jak různorodý repertoár soubor má. Pan sbormistr Antonín Vidlák podotkl, že se jim ve Slavonicích hraje hezky a že i prostor před kostelem je pro komorní jazzové akce jako stvořený a jazzové koncerty by se zde měly konat každý rok.
Moc děkuji za spoustu práce a pomoc při Slavnostech všem členům a partnerům sdružení, všem spolupracovníkům a sponzorům:
Zdeňka Chadimová, SRS, o.s.