Slavonicko chráněné za všech režimů –

najdete tu bunkry i ostnatý drát

„A ten kulomet střílí, mohla bych to vidět?“ tázala se postarší paní v zrekonstruovaném řopíku slavonického opevnění. Trochu ji zarazila průvodcova odpověď o znehodnocených zbraních. „Já to nikdá neviděla, v bunkru jsem prvně, ale věděla bych, na koho s tím jít,“ odcházela něčím frustrovaná paní.

Postřehy a dojmy kolem bunkrů na Jindřichohradecku najdete v článku Vratislava KOnečného zde. Článek je z 25. srpna 2012.

Ale protože se na internetu vše rychle mění, dovoluji si dále uvést přepis článku - pro případ, že by se někam v té internetové džungli zatoulal nebo ztratil.

-----------------------------

Slavonicko, krajina památek a přírodních útvaru, součást České Kanady, hrálo při plánech obrany republiky důležitou roli. Pásmo pohraničních pevnůstek vzor 37 bylo namířeno proti Rakousku, které po anšlusu představovalo velmi reálné nebezpečí vpádu nacistických vojsk.

Vybrané firmy rychle stavěly pěchotní kryty, vojáci zbudovávali pozorovací a palebné průseky, kombinované s železnými protitankovými překážkami doplněné ostnatým drátem. Protitankové rozsocháče jsou poválečné, většinu původních odvezli Němci k obraně Atlantského valu na předpokládaná místa vylodění Spojenců.

Pevnůstky mají ve výzbroji originál kulomety vzor 24, respektive 26, lehký 37 a pušky vzor 24. Střelec měl nad lafetou umístěnu mapu, na které se při pohybu zbraně pohyboval i záměrný bod, takže mohl i ve tmě přesně mířit. Při akcích, které sdružení spravující bunkry pořádá, se hlavně zahřejí při dávkách slepými náboji.

Jeden pás opevnění najdete u obce Klášter, pod názvem Klášter II., zde si můžete prohlédnout dva řopíky. Další linie se téměř dotýká Slavonic, tady je prohlídka ve třech, většinou ale bývá otevřen jeden. Funguje pod názvem Pevnostní areál Slavonice, muzeum čs. opevnění 1935-1938. Jedná se o jeden z nejlépe udržovaných areálů lehkého opevnění u nás. Expozice o obraně jižní hranice je též v jindřichohradeckém zámku.

Jelikož výstavba probíhala v Sudetech, měli Němci dokonalý přehled o všech pracích. Řopík byl za mobilizace obsazen 7členným  mužstvem - 2střelci, 2 nabíječi, u periskopu dva pozorovatelé a poslední byla obsluha ruční ventilace. Při výstřelech by se bez čerstvého vzduchu brzy posádka dusila. Kromě střelných zbraní měly bunkry i granátové skluzy, to jsou ony trubky, viditelné ve stěnách.

Na stráži proti kapitalistům a třídnímu nepříteli

Nedaleko Nové Bystřice stojí na polní cestě u Kadolce v místech, kde byla do "revoluce" instalována signální stěna a strážní věž, její kopie. Probíhala tu ostře střežená hranice.

Na informační tabuli se dozvíte podrobnosti o “železné oponě“. Kopii překážky instalovali místní nadšenci a příznivci vojenské historie, podobná je u Čížova  u Vranovské přehrady.

Na závěr děkuji Ondrovi Žampachovi ze slavonického řopíku, zachránil mi brašnu s foťáky, které jsem tam nechal bez dozoru na lavici. 

Vše o bunkrech na www.bunkry.cz

Vratislav Konečný , publicista, poslední dobou se věnuje převážně cestování a focení. Má rád vojenskou historii. Sobota 25. srpna 2012, 15:31

---

arrow_back arrow_upwards