Třetí sezóna archeologických výzkumů

v kostele Nanebevzetí P. Marie ve Starém Hobzí

Již třetím rokem provádí Muzeum Jindřichohradecka záchranný předstihový archeologický výzkum v kostele Nanebevzetí P. Marie ve Starém Hobzí na Dačicku. Tento církevní objekt je datován nejstarší písemnou zprávou z roku 1190, která se vztahuje k původní kapli sv. Ondřeje. Archeolog muzea Mgr. V. Burian spolu s administrátorem církve ze Starého Hobzí p. J. Plhoněm proto předpokládali, že by se zde měly pod stávajícím kostelem nalézat základy starší stavby. Tuto hypotézu potvrdila v předcházejících letech sondáž v presbytáři kostela a severní lodi objektu. V těchto místech bylo zachyceno torzo apsidy a původních obvodových zdí románského objektu, který byl vystaven z lomového kamene za použití kvalitní malty. V předcházejících letech byly zároveň doloženy přímé dokldy původního hřbitova, ze kterého bylo odkryto několik lidských kosterních ostatků od dětského věku až po dospělé osoby.

Letošní výzkum v kostele probíhá ve dvou hlavních etapách za pomoci studentů středních a vysokých škol. První se uskutečnila v průběhu července. Byla zaměřena na průzkum sakristie a gotické přístavby vchodové části datované do počátku 15. století. Ve dvou sondách byly zachyceny kamenné základy původního románského kostela a lidské kostrové hroby, kdy nejstarší z nich souvisí se zmíněnou církevní stavbou z konce 12. století.

Za ojedinělý a zároveň výjimečný objev letní etapy výzkumu lze považovat nález kosterních ostatků muže pod podlahou uprostřed současné sakristie. Ty byly do země uloženy pravděpodobně na počátku 13. století a dokládají 180 cm výšku této osoby. Jednalo se na tu dobu o nezvykle velkého člověka, který tehdejší mužskou populaci překonal zhruba o 15 cm! I když se nám s největší pravděpodobností nikdy nepodaří zjistit jméno tohoto člověka, na základě řady indicií jsme alespoň hypoteticky usuzovali, že to mohl být například jeden z prvních farářů tohoto kostela nebo snad dokonce z nejstarších majitelů Hobzí. Napovídala by tomu honosnost (v negativu) odkryté rakve, ale i významné místo, které bylo pro její uložení do země vybráno. Během této etapy výzkumu jsme však netušili, jaké nové a zásadní poznatky k tomuto objektu nás budou čekat na podzim.

Od druhé poloviny září postupně dochází k nové a rozšířené sondáži ve východní polovině sakristie kostela. Hned na počátku výkopu se nám zde podařilo naprosto neočekávaně odkrýt základy další církevní stavby zakončené nepravidelnou půlkruhovou apsidou. Jednalo se původně o kapli vystavěnou z lomového kamene za použití malty, která měla maximální délku 5,2 m a šířku 3,2 m. Jak právě tento výzkum doložil, nejspíše i s tímto církevním objektem souvisel již zmíněný honosný pohřeb muže, jehož kosterní ostatky jsme odkryli během července letošního roku.

K nejzajímavějším nálezům podzimní etapy výzkumu patří především samotný základ kaple s apsidou objevený pod současnou sakristií, ale zároveň i fragment hliněné gotické dlaždice s reliéfem a nález dvou mincí. I když první z nich byla předběžně datována do počátku 13. století, po jejím odborném konzervování se zjistilo, že se jedná o falzifikát drobné stříbrné mince ze 16. století. Na jednu stranu to pro nás bylo zklamání, ale vykompenzované unikátností falza. Druhá pak pochází z roku 1659 a jedná se o poměrně vzácný typ ražby 3 krejcaru českého panovníka Leopolda I. z počátku jeho vlády.

Archeologický výzkum v kostele Nanebevzetí P. Marie pokračoval do konce listopadu. Během zimních měsíců by mělo dojít k odbornému zpracování dosažených poznatků a především konfrontaci výsledků z oboru archeologie, stavebně historického průzkumu a dendrochronologie (určování datace pomocí analýz dřev). Na toto pak naváže v roce 2005 již čtvrtá sezóna výzkumu ve Starém Hobzí, která by měla být v kostele a jeho nejbližším okolí poslední.

Vladislav Burian

---

arrow_back arrow_upwards