Do blogerského kolbiště jsme vstoupili prozatím jenom dva. Škoda. Připadá mi, že názorově jsme se Zdenou dosti jednosměrní. Je chyba v našem vidění světa (v tomto případě slavonického), že je z našich textů cítit nespokojenost?

SOUČASNÉ VEDENÍ MĚSTA: jedna parta má hlavní motto: "budeme dobře pracovat". A má úspěch u voličstva, kýžené zaměstnání (práce) je tím zajištěna.  A o to jim zřejmě hlavně šlo, účast v politice a dosáhnutí mety placené funkce je dobrý byznys. Do hodiny po volbách 2010 je dohoda s komunisty upečena. Tato struktura celostátní nepřeměněné KSČ, která získala skamaráděním s "pracovitou SzMĚNOU" placené místo starosty, měla volební heslo ještě patafyzičtější: "Ne kuželnám - ano chodníkům!" Starostou se stává nezaměstnaný - to je jistě jediný bonus a vyřešený osobní problém, ovšem stalinismem načichlí jedinci v radě města - to už je na pováženou. O tom snad někdy příště.

Píši do veřejného prostoru internetu a silou mocí se snažím nepřekračovat míru slušnosti a nehnat komentáře do osobních rovin. Je-li však někdo naším zaměstnancem na radnici či státním úředníkem (taky naším zaměstnancem) je jakoby na vršku. A tam fouká!  Jako veřejná osoba musí také leccos snést. A já se po shlédnutí reportáže CT1 z 12.09.2012 (ke shlédnutí např. www.zelenepamatky.cz ) a hlavně jejího uvední v souvislostech "špatně evropských použitých prostředků" či jiných hodnocení, které na radnici redaktorovi sdělil náš starosta Josef Urban snáším hodně nízko:

Věrouka komunismu poznamenala reálně životy dvou generací. Zůstává -li někdo zakotven myšlenkově v rituálech té pošahané doby - je cítit zatuchlinou.

To je případ Pepy Urbana - hodného dnes už předdůchodového kluka, který svojí neprůbojností slouží chytrolínským šíbrům. A že neumí dosti vážit slova a hlavně jejich dopady z mocenské výšinky starostenské židle, nebo používá výrazy takové, které mu nakukávají ještě zkamenělejsí komouši jej milerádi ovládající, je nabíledni.

Nadechuji se a jednou pro vždy mu (J.U.) příšívám chlíveček, kam v té komoušské hierarchii patří:

Komouš nepoužitelný.

Komouš použitelný - k mnohaletému úsilí a zdárnému získání dotačních prostředků v řádu milionů svými (komoušské ideologii nepřizpůsobivými) občany přihlíží mlčky a nic nekazí

Komouš chytrý - úspěchem svých občanů se i chlubí a využívá jej. Připouštím, že by hypoteticky komouš chytrý mohl existovat. Vídám však spíše mutovaný poddruh komouše vyčůraného.

 

A na závěr něco vzpomínek ze studií Z.Ž. (tedy mých vzpomínek). Když ve mě dozrálo poznání a vystřízlivění z přirozeného mladického levičáctví, bylo mi cirka kolem 22 let. Velmi se na tomto myšlenkovém zlomu podílelo i prostředí a kamarádi ze Sklepa. A jedno z našich tehdy platných hesel na přežití v nečase dávám na závěr k lepšímu: Bez pitomých komoušů, životem se prokoušu!

A to je, milý deníčku pro dnešek vše. Příště snad něco veselejšího, napadá mne pošťourat do drobných pijavek drobných evropských dotací, přisátých v obecním kožichu. Orel pijavek nelapá. Pa pá.

 

arrow_back arrow_upwards