Bílkovská kaple ve Slavonicích vydala tajemství

 Slavonice " I když naše Muzeum Jindřichohradecka provádělo ve Slavonicích řadu nejrůznějších archeologických výzkumů, prozatím pouze jediný přiměl některá média posunout "existenci" této lokality až o několik tisíc let do dávné minulosti.

A přitom vše začalo tak nevinně...

Před více než dvěma lety se vedení města Slavonice rozhodlo nebýt lhostejným k poničeným freskám v takzvané Bílkovské kapli v místním farním kostele Nanebevzetí P. Marie a poté, co získalo potřebnou finanční dotaci, byla zahájena jejich záchrana. Jednalo se o rozhodnutí zcela zásadní a správné, protože hrozil definitivní zánik této překrásné gotické malby. V souvislosti s podniknutými odbornými kroky bylo nejprve přistoupeno k přípravě odvlhčení části kostela, jehož součástí byl předstihový záchranný archeologický výzkum.

 Stručně o kapli

Sondáž probíhala v jižní lodi kostela po dobu téměř dvou měsíců. Ta byla stavěna krátce po 2. polovině 14. století a v poslední třetině pak došlo k jejímu dokončení v podobě gotické kaple s pětibokým závěrem.
Samotný kostel je dokladem národnostní a hospodářské odlišnosti původního slovanského obyvatelstva a německých kolonistů, kteří přicházejí do Slavonic z Rakous od 2. poloviny 13. století, v další vlně pak na počátku a především v průběhu 14. století. (Nyní uvedu nepotvrzenou hypotézu, kterou však považuji za vysoce reálnou.) Díky početnému nárůstu obyvatel byl zdejší původní pozdně románský a architektonicky nenáročný kostel uprostřed trhové vsi, který přestal rozrůstajícímu se počtu lidí vyhovovat především kapacitně, nahrazen objektem honosným a koncepčně velkorysým " trojlodní baziliku. Právě nákladnost celého projektu měla za důsledek poměrně dlouhodobou rozestavěnost kostela a jeho dokončení v několika etapách.

 Nálezy

Během sejmutí novodobé dlažby v kapli bylo zaměstnanci Stavební huti Slavonice zachyceno torzo starší hliněné podlahy s několika druhotně vedle sebe loženými gotickými dlaždicemi s vyobrazením geometrických reliéfů a vícečetných květin. Převážná většina artefaktů však byla bez výzdoby. Jako nejbližší analogický materiál jsme použili drobný fragment dlaždice, avšak v méně honosném provedení, který jsme v roce 2004 našli během archeologického výzkumu v kostele Nanebevzetí P. Marie v 8 km vzdáleném Starém Hobzí.

V prvé fázi sondáže jsme odkryli dva částečně poškozené lidské kostrové hroby. První byl zapuštěn do podloží tvořeného zvětralou skálou a orientován ve směru v poloze hlava (západ) hledící dle tehdy běžných církevních zvyklostí k východu. Výzkum však prokázal, že na původně dřevěné rakvi byla postavena dnem vzhůru hliněná hrncovitá silnostěnná nádoba s ouškem o celkové výšce 17,5 cm, která datuje nalezený mužský hrob na samotný závěr až přelom 14./15. století. Z pohledu přinejmenším jihočeské archeologie se jedná o ojedinělou nálezovou situaci, kterou z jiných výzkumů našeho muzea prozatím neznáme. Druhý hrob patřil opět muži. Jedinec byl uložen v dřevěné rakvi a hleděl rovněž k východu. Nejspíše i na víku této rakve stála před zasypáním hliněná nádoba, kterou jsme v torzovitém stavu nalezli během výkopů. Protože jsme však artefakt neobjevili v poloze „in sitů“ (na místě samém), nemůžeme tuto hypotézu bezpečně prokázat.

Pokračující sondáž byla zaměřena především na vypreparování dalších lidských kosterních ostatků. V kapli jsme postupně odkryli celkem devět skeletů, bohužel převážnou většinu z nich dochovanou pouze torzovitě. Na základě odborných analýz je bylo možné datovat od závěru 14. po 17. století, v zásypu hrobů jsme však našli drobné fragmenty kostí pravděpodobně z jedinců starších. To se však nepodařilo bezpečně prokázat. Poměrně dobře byl dochován hrob č. 7/2008. I když byl tvořen z větší části rozpadlými kostmi, dokázali jsme zde vypreparovat dokonce i ztrouchnivělé stěny původní dřevěné rakve. Jednalo se nejspíše o pohřeb představeného církve, jelikož jsme u kostry nalezli zbytek „rukávníku“ s bronzovou přezkou (zapínáním) užívaným faráři u svých rouch. Dále jsme zde objevili torzo kožených bot s přezkami, pocházející z období raného baroka.

Výzkum umocnil hypotézu, že kolem původního pozdně románského kostela existoval hřbitov, který byl poničen výstavbou kostela gotického a posléze hroby z mladšího období. Ty v Bílkovské kapli bezpečně dokládají několik fází ukládání lidských ostatků. Nejstarší ze závěru 14. století byly orientovány ve směru západ (hlava) " východ, nejmladší z počátku 17. století pak ve směru sever (hlava) " jih.

 Záhadný pravěk

Nejzajímavějším dobovým artefaktem v Bílkovské kapli bylo nalezení kamenné neolitické „čepelky“ datované zhruba 5 000 let před naším letopočtem, která se zcela neočekávaně objevila v zásypu hrobu č. 2/2008.

Objev tohoto 4,3 cm dlouhého, 2 cm širokého a 0,5 cm silného kamenného nástroje okrové barvy je pro Slavonice poměrně významný, i když z pravěku pocházejí ojedinělé nálezy i z nedalekého Pfaffenschlagu, Peče, Mutišova, Chvaletína, Slavětína, Vlastkovce, Starého Hobzí a dalších lokalit.

Před archeology však nyní stojí úkol v podobě určení předpokládané regionální těžby této suroviny, ze které byla čepelka vyrobena. Prvotní analýza, provedená na brněnské Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity totiž stanovila, že se jedná o v mladší době kamenné doposud neznámý druh přírodního materiálu, jemuž by u nás bylo možné přiřadit konkrétní lokalitu. Zbývá tedy poslední otázka.

Kde se vzal pravěký nástroj ve středověkém kostele? Jelikož se jedná o ojedinělý náhodný nález, předpokládám, že v místě této církevní stavby mohlo být skutečně krátkodobé pravěké osídlení. Jeho sídelní doklady zničila nejspíše výstavba kostela. Když pak byly v Bílkovské kapli prováděny středověké a novověké pohřby, do zásypu jedné z rakví se dostal pravěkými lidmi zde „zapomenutý“ kamenný nástroj. Zda však tuto moji hypotézu skutečně jednou někdo prokáže, je hudba pestrobarevné archeologické budoucnosti.

Vladislav Burian, archeolog

 Jindřichohradecký deník, 20. března 2010

http://jindrichohradecky.denik.cz